Otevřená soutěž na vytvoření uměleckého díla

NSU je odborným garantem soutěže na nové umělecké dílo pro veřejný prostor vlakového nádraží v Mladé Boleslavi. Zadavatelem soutěže je Nadační fond Škoda Auto, partnerem je Správa železnic. Finanční objem zakázky je 3 000 000 Kč.

NSU je odborným garantem soutěže na nové umělecké dílo pro veřejný prostor vlakového nádraží v Mladé Boleslavi. Zadavatelem soutěže je Nadační fond Škoda Auto, partnerem je Správa železnic. Finanční objem zakázky je 3 000 000 Kč.

Přejít na obsah

Aktuality

8. 6. 2026 Vyhlášení vítěze soutěže, zveřejnění návrhů a výroku poroty

Vítězem soutěže se stal projekt Točna umělce Tomáše Džadoně.

Druhé místo patří projektu Industrie Matěje Smetany, třetí místo získaly umělkyně Tereza Kalousová, Marie Štindlová, Erika Velická, na čtvrtém místě porota ocenila projekt Vstupní linka umělkyň Lenka Kerdová, Eliška Perglerová, Iveta Šalamounová, páté místo patří Jiřímu Černickému s projektem Šípoví ptáci.

Zveřejnění soutěžních návrhů – odkaz na disk NSU

Porota se sešla dne 27. 5. v čase od 10 do 16:30 v prostorách magistrátu v Mladé Boleslavi a po osobních prezentacích všech uchazečů a uchazeček a následné diskuzi stanovila pořadí návrhů. Hlasujícími členy poroty byli: Vanda Skálová – nezávislá, předsedkyně poroty; Tomáš Vaněk – nezávislý; Petr Krátký – nezávislý, jako náhradník zastoupil osobně nepřítomného Rostislava Koryčánka; Petra Böhmová – závislá (SŽ); Ladislav Kučera – závislý (NFŠA). Jako nehlasující byli diskuze účastni Rostislav Koryčánek – nezávislý, připojen on-line; Martina Kulíková – závislá, náhradnice (NFŠA). Diskuze se účastnil přizvaný odborník Jiří Pavlíček, architekt, autor projektu nové nádražní budovy.

Výrok poroty ke všem podaným návrhům:

Točna – návrh Tomáše Džadoně – 1. místo

Do prostoru piazzety před novou nádražní budovou autor vstupuje tělesem 8,5 metru široké kruhové točny, která pomalým a nepravidelným otáčením uvádí v pohyb část piazzety s lavičkou, lampou a návštěvníky nádraží. Technický prvek točny pracuje s dynamikou a zastavením cestujících v tranzitním i odpočinkovém prostoru nádraží a v přeneseném slova smyslu vytváří nepravidelně a trvale posouvanou sociální, prostorovou a pohledovou situaci. Základním prvkem projektu je průmyslová točna, která se používá ve výrobních a skladových areálech, zároveň širší veřejnosti připomene manipulaci parních lokomotiv v historických nádražních depech nebo – zvlášť při večerním osvětlení – točnu divadelní. Její využití tematizuje změnu pozice cestujícího/pozorovatele v kontextu nádražní architektury – cestující, který na točně setrvává a zároveň sleduje nové perspektivy, se stává objektem k pozorování pro ty, kteří zůstali na zbylé části peronu. Dílo přináší humornou nadsázku a jemný posun v prožívání jinak tradičně funkčně utilitárního nádražního prostředí.

Porotci se shodli, že návrh Tomáše Džadoně i při vědomí mimořádné technické náročnosti nejlépe vyhověl zadání soutěže: poetičnost, civilnost a kontext technického řešení díla razantně a zároveň zdánlivě neviditelně zhmotňuje proces hledání nových perspektiv a výzvu vykročit z předdefinovaných schémat.

Industria – návrh Matěje Smetany – 2. místo

Dílo Matěje Smetany Industria se hlásí k průmyslové tradici, k historii místa a k jeho postupné proměně. Nadčasovým způsobem zpřítomňuje zdánlivě prosté zákony pohybu a mechaniky. Autor navrhl pro prostor piazzety na místě viditelném jak z úrovně vlaku, tak z úrovně komunikace oboustrannou prosklenou vitrínu. V ní umístěná mechanická kresba (vzájemně propojené čtverce, které v časových sekvencích vytvářejí iluzi pohybujících se krychlí) by měla být řízena čtyřmi hodinovými strojky, které s ní podle aktuálního času pohybují analogicky hodinovým ručičkám. Dílo aktivuje pomalým pohybem a proměnou konfigurace pozornost diváka, tematizuje fenomén čekání, nedílně spojeného s cestováním hromadnou dopravou, a zároveň připomíná tvarem reklamní vitríny, jejichž očekávaný obsah subverzivně nahrazuje objektem, který je svým charakterem určen nikoli k propagaci konzumu, ale ke kontemplaci či meditaci. Ačkoli dílo lze chápat jako mechanický orloj nebo hodinový stroj, který je odedávna spojen s mobiliářem nádraží, slouží zde zároveň jako specifické prizma, jímž lze nahlížet okolní industriální krajinu a pozorovat horizont v pomalém plynutí času.

Návrh Marie Štindlové, Terezy Kalousové a Eriky Velické – 3. místo

Jejich dílo je výrazem pozornosti a velké citlivosti k přírodním materiálům i k hlubším souvislostem a tradici výroby a řemesel v nejbližším okolí. Autorky zvolily kompozici několika prvků umístěných na piazzettě tak, že vytvářejí takřka dojem intimity interiéru. Vsadily na jemnost a subtilnost jako na zásadní devizu celku, který by měl potenciál svou skrytou narací a mnohovrstevnatou možností interpretace aktivovat fantazii a snění, zpomalovat pohyb v prostoru nádraží a kultivovat spěchající cestující jemným apelem na jejich pozornost. Porota ocenila promyšlenou práci s materiálem: využití keramické hlíny jako odkaz na projekční využití tohoto materiálu ve vývoji designu automobilu stejně jako práci se sklem, spojeným s blízkým regionem Podkrkonoší. Pítko i voda z něj symbolicky mizející v dlažbě jsou nejen vítaným osvěžením pro cestující, ale mohou nést i ekologický apel na péči o vodu ztrácející se z krajiny.

Vstupní linka – návrh Elišky Perglerové, Lenky Kerdové a Ivety Šalamounové – 4. místo

Autorky ve svém návrhu vycházejí z důvěrné znalosti místních reálií, jejich dílo tematizuje roli automobilky Škoda ve městě – a to na různých významových úrovních. Jejich návrh se skládá ze dvou částí, které jsou obě úzce spjaté s produkcí automobilů a na ni navázanou místně specifickou terminologií – s bránou, jako vstupem do závodu, ale v přeneseném smyslu i bránou do města, jíž je zde nádraží, a s linkou – výrobní jednotkou továrního provozu a zároveň linií, kterou může rýt a spoluvytvářet na otočné skulptuře z lakovaných karosářských dílů cestující kinetickým ramenem tužky / brány. Porota ocenila participativní charakter díla, obavy však vyvolávají nedořešená technická stránka návrhu a otázka životnosti destruovaného objektu i jeho zabezpečení nebo náhrada. Úzká vazba k tradici automobilové výroby ve městě je pochopitelná, porota však vidí její zpracování jako poněkud přímočaré.

Šípoví ptáci – návrh Jiřího Černického – 5. místo

Intervence Šípoví ptáci Jiřího Černického se stejně jako předchozí dílo váže na historickou tradici automobilky. Jeho dílo inspirovalo logo škodovky, známý okřídlený šíp, reprezentující firmu od roku 1923 jako symbol rychlosti, pokroku a precizní výroby. Autor zvolil „zmýtičtění“ či naturalistickou verzi námětu v podobě skutečného ptáka, který by měl (v několika pohybových variantách) osídlit exteriér i interiér nového nádraží a přidat mu tak na atmosféře jedinečnosti, tajemnosti a napětí. Nádražní budova tak funguje jako jakýsi útes, na který se ptáci slétávají. Významná je snaha zdůraznit specifičnost a identitu města, které se prolíná s existencí Škody Auto. Stejně jako v případě předchozího návrhu se porota shodla na tom, že výrazná vazba na identitu města a automobilky je sice pochopitelná, autor však na výzvu soutěže reagoval prací spíš tradičního charakteru. Diskuse poroty se zároveň vedla i nad tím, zda naturalistická interpretace motivu okřídleného šípu neotevírá i další možné významové roviny – vedle dynamiky a pohybu také určité napětí či pocit ohrožení.

Gratulujeme vítězi a děkujeme všem zúčastněným a partnerům soutěže.

 

26. 3. 2026 Oznámení pěti finalistů

Odborná porota vybrala dne 18. 3. 2026 ze 107 přihlášených uchazečů, uchazeček a týmů pětici finalistů, kteří jsou osloveni k vypracování soutěžního návrhu. Děkujeme všem přihlášeným.

Vyjádření poroty:

Porota s ohledem na množství došlých portfolií pozitivně hodnotila nečekaně velký zájem uchazečů a uchazeček, kteří se přihlásili v celkovém počtu 107 jednotlivců nebo týmů. Široké věkové rozpětí uchazečů i spektrum jejich formálních přístupů – zahrnujících malbu a sochu, experimentální a konceptuální přístupy, design a čistě architektonická východiska tvorby – nabídly možnost při zachování vysoké kvality tuto pestrost zrcadlit ve výsledném výběru pěti nejlépe hodnocených, kteří budou připravovat soutěžní návrhy. Vedle jednotlivých osobností se přihlásily i autorské kolektivy, představující zajímavá spojení tvůrců a tvůrkyň či komunitní platformy, které doplňují další kvalitu k výrazným uměleckým individualitám. Porota hodnotila a ocenila také portfolia zahraničních uchazečů a uchazeček.

Na začátku rozhodovacího procesu porota společně formulovala konkrétní východiska, která považuje za důležitá při výběru finalistů a finalistek. Jedná se především o schopnost pracovat ve veřejném prostoru, jeho kontextem a reagovat na význam daného místa. To se nachází na předměstí a výhledově by se mělo stát součástí širší příměstské zóny. Plánované dílo by tak mohlo přispět ke zvýšení atraktivity oblasti jak pro místní obyvatele, tak pro návštěvníky a projíždějící.

Porota při výběru postupovala systémem prioritizace, jednotliví členové a členky poroty nejprve vybrali každý deset portfolií do užšího výběru. Na základě společné diskuse a druhého kola výběru dospěla porota přes skupinu semifinalistů a semifinalistek k definitivní pětici. O všech preferovaných osobnostech se vedla intenzivní diskuse, byly předkládány argumenty a detailně posuzovány předložené materiály.

U vybrané pětice porota akcentovala následující kvality:

Jiří Černický ve výběru představuje zkušenou a uznávanou uměleckou osobnost. Jeho intermediální díla jsou charakteristická specifickou autorskou poetikou s prvky utopismu a vizionářství a v úzkém propojení osobního a globálního se vyjadřují k aktuálním společenským, sociálním i ekologickým tématům. Typický je pro něj satirický přesah a nadsázka; zároveň pracuje s aktivací diváka i participací veřejnosti.

Tomáš Džadoň je autorem s rozsáhlými zkušenostmi a realizacemi ve veřejném prostoru. Jeho díla iniciují groteskní a kritické úvahy nad tématy tradice, současnosti a každodennosti dnešního světa. Součástí jeho práce jsou úvahy o socialitě věcí, zájem o širší vztahy v místě realizace i o komunikační strategie směrem k veřejnosti.

Tereza Kalousová, Marie Štindlová, Erika Velická – trojice výrazných mladých umělkyň, z nichž každá se vyjadřuje prostřednictvím jiného média. Spojuje je zájem o řeč symbolů a jejich čtení v současném světě, o politiku emocí a o architektonický prostor jako platformu pro umělecká i společenská sdílení. Komise s ohledem na kvalitu jejich individuálních realizací a dosavadní spolupráci diskutovala možnost práce jak na společném díle, tak i skladebnost jednotlivých autorských přístupů.

Lenka Kerdová, Eliška Perglerová, Iveta Šalamounová se jako trojice umělkyň pohybují svými aktivitami mezi objektovou tvorbou, designem a architekturou. Komise pozitivně hodnotila jejich dosavadní práci, včetně zkušenosti s tvorbou ve veřejném prostoru, konkrétně ve vztahu k Mladé Boleslavi. Jejich spolupráce vytváří participativní uměleckou kvalitu, která je vždy vázána na konkrétní místa a situace, a představuje tak zajímavý potenciál komunikace s veřejností.

Matěj Smetana ve své konceptuální a intermediální tvorbě dlouhodobě zkoumá, jak obrazy a média ovlivňují a utvářejí naše vnímání skutečnosti. Výsledky svých soustředěných pozorování dokáže předávat s humorným přesahem a kritickým obsahem, a to prostřednictvím jednoduchých a srozumitelných prostředků. Často pracuje s principy animace jako oživovací techniky statických prvků a s tématem chyby jako nositele významového posunu.

Porota se shodla, že konečný výběr představuje generačně, žánrově i typem uměleckých přístupů diferencované spektrum uchazečů a uchazeček a zároveň u všech vybraných garantuje vysokou kvalitu řešení soutěžního díla s potenciálem realizace.

Na závěr porota konstatovala, že materiály prvního kola soutěže byly připraveny na vysoké úrovni. Poděkovala Nadačnímu fondu Škoda Auto za poskytnuté prostory pro jednání, všem, kteří se podíleli na přípravných pracích, i všem účastníkům jednání.

 

9. 2. 2026 Vyhlášení soutěže

Nadace pro současné umění je odborným garantem soutěže na nové umělecké dílo pro veřejný prostor vlakového nádraží v Mladé Boleslavi. Zadavatelem soutěže a investorem je Nadační fond Škoda Auto, partnerem je majitel budovy a přilehlých pozemků Správa železnic. Záštitu projektu poskytl Jiří Bouška, primátor statutárního města Mladá Boleslav. Administrátorem soutěže je Centrum pro středoevropskou architekturu CCEA MOBA.

Soutěž je určena umělkyním, umělcům nebo týmům zahrnujícím umělkyně nebo umělce. Předchozí realizace díla do veřejného prostoru není podmínkou. Umělkyně a umělci budou mít příležitost navrhnout a realizovat dílo, které obohatí veřejný prostor u nově stavěné budovy hlavního vlakového nádraží v Mladé Boleslavi. Cílem zadavatele je přinést do prostoru nádraží současné umění, které přináší nová témata a reaguje na genius loci města.

Soutěž má dvě části. Otevřenou výzvu k odevzdání portfolií s prezentací tří dosavadních projektů do 13. 3. V druhé části porota z přihlášených portfolií vybere a vyzve pět účastníků k vypracování návrhu. Termín odevzdání soutěžních návrhů je 25. 5. Vítěz bude realizovat zakázku v objemu do 3 000 000 Kč, za 2. – 5. místo budou poskytnuty odměny od 55 000 do 45 000 Kč.

Kritéria hodnocení

  • Kvalita uměleckého a koncepčního řešení – originalita a síla uměleckého výrazu, koncepční promyšlenost, kontextuální citlivost vůči místu.
  • Technická kvalita a udržitelnost řešení – proveditelnost návrhu, technická úroveň zpracování, dlouhodobá odolnost a udržitelnost použitých materiálů, přiměřenost k rozpočtu a požadavkům na realizaci a údržbu v čase.

Porota

Porota je složená z nezávislých odborníků nominovaných Nadací pro současné umění, která se podílí na vypracování podmínek, zadání soutěže a následné supervizi realizace. Závislou část poroty tvoří zástupci zadavatele a Správy železnic.

Členové nezávislé části poroty:

Mgr. Vanda Skálová – předsedkyně poroty, historička umění, kurátorka výstav v GASK v Kutné Hoře

Mgr. Rostislav Koryčánek, historik umění, kurátor výstav, Ústav teorie architektury FA VUT v Brně

prof. MgA. Tomáš Vaněk, konceptuální umělec, vedoucí ateliéru Intermédia III. na pražské AVU, v letech 2014-2022 rektor AVU, člen odborné rady Nadace pro současné umění

MgA. Petr Krátký – náhradník nezávislé části poroty, vizuální umělec, kurátor výstav a sbírek Galerie Klatovy/Klenová

Členové závislé části poroty:

Ing. arch. Petra Böhmová, architektka, od roku 2020 působí ve Správě železnic

Ing. Ladislav Kučera – místopředseda poroty, ředitel Nadačního fondu Škoda Auto

Mgr. Martina Kulíková – náhradník závislé části poroty, projektová manažerka Nadačního fondu Škoda Auto

 

Výsledky soutěže budou oznámeny v červnu 2026, předpokládaný termín dokončení realizace díla je duben 2027.

Kompletní podmínky soutěže najdete na webu administrátora soutěže CCEA MOBA na tlačítku PODMÍNKY A PŘIHLÁŠENÍ.